Většina z nás byla vychována v tom, že dokonalá zahrada vypadá jako golfové hřiště. Každý víkend nastartovat sekačku, oholit zelený koberec na tři centimetry, sebrat posekanou hmotu do plastového koše a odvézt ji pryč. Vypadá to čistě, uklizeně, „civilizovaně“. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, co tím zemi pod našima nohama vlastně děláme?

Pamatujete si ještě na dětství, kdy v trávě skákaly stovky lučních koníků, nad rozkvetlým kvítím létali motýli a tráva voněla životem? Kam to všechno zmizelo?

Zmizelo to v hlučných rotačních sekačkách a mulčovačích. Když totiž vjedete do vysoké trávy se strojem, chová se jako obří mixér. Hmyz, housenky, včely i drobní živočichové nemají šanci – podtlak je nasaje pod rotující nože a rozmetá na kousky. A ti, co přežijí, přijdou během vteřiny o domov i potravu. Zbyde jen sterilní zelená poušť.

Abychom pochopili, jak hluboký smysl má nechat trávu vyrůst, musíme se podívat na biologickou podstatu života. Všechny organismy na naší planetě můžeme rozdělit do dvou základních skupin podle toho, jakým způsobem získávají energii pro své buňky:

Autotrofní organismy (Samoživitelé) – Tráva a rostliny
Slovo autotrofní pochází z řečtiny a doslova znamená „sám se živící“. Patří sem právě tráva, stromy a veškerá zelená flóra. Tyto organismy jsou naprostým zázrakem přírody. K životu nepotřebují nikoho jiného – nepotřebují nikoho lovit ani požírat. Stačí jim čistá energie hvězd (sluneční záření), voda a oxid uhličitý ze vzduchu. Pomocí fotosyntézy dokážou anorganickou hmotu přetvořit na organické cukry.
A nezůstává jen u nich. Rostliny jsou geniální chemické laboratoře: syntetizují také veškeré esenciální aminokyseliny (bílkoviny), komplexní tuky a klíčové vitamíny. Tedy látky, které my, heterotrofové, nutně potřebujeme k životu, ale naše buňky si je samy vyrobit nedokážou. Tráva, obecně rostliny tak ze Slunce a země nečerpá jen čisté palivo, ale staví kompletní balíček pro vznik a udržení živočišného těla. Jsou to jediní skuteční výrobci..

Heterotrofní organismy (Cizoživitelé) – Hmyz, savci a my, lidé
Slovo heterotrofní znamená „živící se jinými“. My, lidé, stejně jako krávy, kobylky ve vysoké trávě nebo lvi, jsme čistí konzumenti. Naše buňky neumí pochytat sluneční paprsky a vyrobit z nich energii. Jsme plně závislí na tom, co vyrobili samoživitelé. Musíme organickou hmotu sníst nejen pro doplnění energie ale i pro materialní potřebu esenciálních sloučenin pro množení/dělení vlastních buněk a stavbu těl.

Všechno živé na téhle planetě je doslova ukováno z hvězdného prachu a závislé na energii z vesmíru. Bez našeho Slunce by tu nebyl život. A co je tím nejmasivnějším, nejefektivnějším solárním panelem, který tuto vesmírnou energii dokáže zachytit a přetavit v biologický život? Je to právě obyčejná tráva a divoké kvítí.

Když necháte trávu vyrůst, vykvést a vyprodukovat semena, dovolíte jí splnit její biologické poslání. Stává se z ní obří akumulátor čisté sluneční energie. Tento akumulátor pak krmí tisíce druhů hmyzu, ti krmí ptáky, a celý ten nádherný, přirozený řetězec života funguje na plné obrátky. Když trávu nenecháme ani nadechnout a sekáme ji hned u země, tenhle tok energie zkrátka vypneme.

Zkuste změnu: Stačí jednou za rok
Nemusíte hned vyhazovat sekačku. Zkuste ale změnit myšlení. Vyčleňte kousek své zahrady, kde necháte přírodu volně dýchat. Nechte trávu vyrůst do plné krásy, nechte ji vykvést pro včely a motýly, nechte ji shodit semena pro další rok.

A pak, až nastane ten správný čas, vezměte do ruky kosu. Naučte se ji naklepat, chytit ten správný grif a posekat louku postaru, s úctou a v tichu. Zjistíte, že vaše zahrada najednou neožila jen hmyzem a barvami, ale že jste v ní ožili i vy sami. Protože tráva není nepřítel, kterého musíme neustále krotit – je to dar, který nás spojuje se zemí i s hvězdami nad námi, přísahám.

The post Návrat ke kose: Proč je anglický trávník vlastně zelená poušť? first appeared on ProCírkvice z. s..

Byl podzim roku 1885 a na kraj kolem Církvice padla sychravá mlha. Kdo v těch dnech procházel po čáslavské silnici směrem k Hrabovu, nemohl si nevšimnout smutného výjevu. U cesty tam stál starý, mechem obrostlý a dešti zbičovaný dřevěný kříž. Dřevo bylo natolik shnilé, že se kříž povážlivě nakláněl a hrozilo, že se každým dnem zřítí do bláta.

Mezi lidmi v přifařených obcích se už dlouho neslo tiché reptání. „Měl by se ten starý kříž odstranit a postavit nový,“ říkávali hospodáři, když se v neděli potkávali před kostelem. Jenže doba byla zlá. Peněz se nedostávalo a místní pan farář, ač by rád starý kříž nahradil, mohl jen bezmocně krčit rameny. Farní pokladna zela prázdnotou a z nynějších nepříznivých poměrů nebylo úniku.

Když se zdálo, že starý kříž zimu nepřečká a jeho osud je zpečetěn, vzaly věci do svých rukou dvě mladé ženy.

Božena Hromádková, která tehdy sloužila a bydlela přímo na církvické faře, se jednoho večera domluvila se svou přítelkyní Klaudií Hniličkovou, dcerou místního rolníka Jakuba. Nepotřebovaly k tomu žádný příkaz od pana faráře ani svolení úřadů.

„Přece nenecháme to svaté místo u silnice zpustnout,“ řekla Božena, když si obouvala pevné boty. A tak se obě dívky vydaly na cestu. Obcházely stavení od stavení, chalupu od chalupy ve všech okolních obcích. Neodradil je mráz ani bláto. S úsměvem a prosbou o milodar na nový kříž dokázaly obměkčit i ta nejzatvrzelejší srdce. Lidé, ač sami měli málo, sahali do svých váčků.

Když se sbírka sečetla, stal se malý zázrak. Dívky vybraly neuvěřitelných 51 zlatých a 60 krejcarů. Jen samotná fara, inspirována jejich odhodláním, přidala přes 18 zlatých.

Teď už se mohly dít věci. Z Prahy byl objednán překrásný, uměle kovaný železný kříž. Tělo Kristovo na něm bylo silně pozlacené, aby se lesklo do dálky. Kříž i s dopravou vyšel na 23 zlatých. Místní kameník vytesal za dalších 20 zlatých důstojný a bytelný podstavec. Nádeník, který místo kolem kříže upravoval, dostal slušně zaplaceno, a zbylo i na něco dobrého k pití pro chlapy, kteří s těžkou prací pomáhali.

Nastal 8. prosinec 1885.

Z nebe se snášel chlad, ale počasí se k podivu všech umoudřilo a bylo velmi příznivé. Přesně ve dvě hodiny odpoledne se z věže farního chrámu rozezněl hlahol všech zvonů. Z kostela vyšlo obrovské procesí. Zpěv se nesl přes pole a louky, zatímco zástup lidí, v jehož čele kráčeli obyvatelé obou církvických dvorů, se pomalu blížil k silnici.

Tam už se tyčil nový, zářící kříž na pevném kameni.

Když procesí dorazilo na místo, ujal se slova místní kaplan, velebný pán Janů. Jeho řeč se nesla tichou krajinou. Mluvil o tom, jak svatý kříž provází člověka celým životem – od bezstarostného mládí, přes zkoušky v mužném věku, až po hledání útěchy ve stáří. Mluvil tak krásně a úchvatně, že mnohým ženám, ba i tvrdým hospodářům, vstoupily do očí slzy.

Pan děkan kříž slavnostně posvětil a zástup se za zpěvu litanií pomalu vracel zpět k chrámu, zanechávaje za sebou zářící symbol naděje. A někde v davu kráčely i Božena s Klaudií, hřálo je u srdce a věděly, že i v těžkých časech dokáže dobrá vůle spojit lidi a vytvořit něco, co přetrvá věky. V pokladničce farnosti navíc zbyly z jejich sbírky ještě čtyři zlaté a padesát krejcarů – pro případ, že by kříž v budoucnu potřeboval znovu opravit.

Od té doby uplynulo mnoho desetiletí. Kříž stál dál u čáslavské silnice, která se později stala frekventovanou hlavní silnicí I/38. Jenže s přibývajícím provozem se z místa, kde se kdysi lidé zastavovali, postupně stalo místo, kolem kterého se jen projíždělo. Okolí kříže zarostlo křovím, nálety a vysokou trávou. Mnozí lidé kolem něj denně projeli, ale už si ho ani nevšimli. A spousta dalších na něj časem úplně zapomněla.

Dnes je situace jiná. Církvice má obchvat a původní silnice už není tak rušná jako dřív. Proto jsme se jako spolek rozhodli, že by bylo hezké tomuto místu vrátit důstojnost. Na jaře jsme okolí kříže vyčistili, odstranili nálety, upravili prostor kolem něj a postupně z něj vzniklo příjemné odpočinkové místo s výhledem na letiště i naši obec.

Nyní ještě řešíme, jak co nejšetrněji opravit i samotný kříž, aby si zachoval svůj historický ráz a zároveň mohl sloužit dalším generacím. Bohužel už na vlastní náklady, protože ony čtyři zlaté a padesát krejcarů, které kdysi zůstaly ve farní pokladničce pro případ budoucí opravy, jsme tam už nenašli.

Povídka byla napsána na podkladě zápisu děkana Josefa Čejky v kronice Církvické farnosti.

The post Kříž, na který se nezapomnělo first appeared on ProCírkvice z. s..

Program:

1. Zahájení
2. Projednání doplnění členů Mikroregion Kutnohorsko a MAS Lípa pro Venkov
3. Projednání věcných břemen
4. Projednání záměru na věcné břemeno
5. Projednání dodatku ke smlouvě s IDSK
6. Projednání úplaty za vzdělání v MŠ Církvice
7. Projednání pořízení územního plánu Obce Církvice
8. Projednání podnětů k doplnění
9. Závěr

The post Veřejné zasedání obce z 13.5.2026 first appeared on ProCírkvice z. s..

Pravomocné rozhodnutí soudu

Kauza se týká stavby budovy dětské skupiny v Církvici. Okresní soud v Kutné Hoře v této věci vydal trestní příkaz, podle kterého tehdejší starosta a tehdejší místostarosta porušili zákonnou povinnost při správě cizího majetku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. března 2026.

Smlouva počítala s platbou až za hotovou práci

Podstatou případu je způsob, jakým obec platila za stavbu objektu dětské skupiny. Obec uzavřela smlouvu o dílo v hodnotě více než 13 milionů korun včetně DPH. Podle této smlouvy neměla obec poskytovat zálohy. Faktury měly být placeny až za skutečně provedené práce, které měly být doloženy potvrzenými zjišťovacími protokoly.

Podle soudu se platilo jinak, než určovala smlouva

Podle soudního rozhodnutí se však postupovalo jinak. Byly potvrzeny protokoly, které nepravdivě uváděly rozsah provedených prací a dodaného materiálu. Na základě těchto protokolů obec následně uhradila tři faktury v období od srpna do prosince 2024.

První z nich byla zálohová faktura ve výši 3 000 000 Kč, uhrazená v srpnu 2024, tedy jen několik dní po podpisu smlouvy s dodavatelem. Stalo se tak přesto, že podle smlouvy se mělo platit až za skutečně vykonané práce. Druhá faktura činila 4 113 258,24 Kč a byla uhrazena v listopadu 2024. Třetí faktura byla vystavena na 5 886 741,73 Kč a obec ji zaplatila v prosinci 2024. Celkem tak bylo podle soudního dokumentu uhrazeno přibližně 13 milionů korun.

Pro takový způsob úhrady faktur v podstatě neexistuje srozumitelné vysvětlení. Na stavbu bylo dost času – dle dotační výzvy měla být ukončena nejpozději do 31.3.2026.

Klíčový problém: zaplaceno bylo i za nedokončené práce

Soud zároveň uvedl, že práce a dodávky materiálu nebyly v době fakturace skutečně provedeny v rozsahu, který byl v dokumentech uveden. A právě to je pro pochopení celé věci zásadní.

Kdyby obec postupovala podle smlouvy a platila pouze za práce, které byly skutečně hotové, nemohla by zaplatit za něco, co dokončeno nebylo. Nedodělky by v takovém případě nebyly již zaplacenou škodou obce, ale zůstaly by rizikem firmy, která měla stavbu dokončit.

Firma stavbu nedokončila a peníze nevrátila

V lednu 2025 se navíc ukázalo, že firma provádějící stavbu není schopna dílo dokončit ani vrátit přijaté peníze. Podle soudního dokumentu bylo obci sděleno, že je proti této firmě vedeno exekuční řízení. Nedodělky na stavbě byly vyčísleny nejméně na 2 572 483 Kč. Právě tuto částku soud označil jako minimální škodu způsobenou obci.

Odsouzení znamenalo konec mandátu

Soud uznal tehdejšího starostu i tehdejšího místostarostu vinnými a odpovědnými za škodu způsobenou obci. Vedle podmíněného trestu jim uložil také zákaz výkonu funkce ve veřejné správě a územní samosprávě. Tímto rozhodnutím jim zanikl mandát člena zastupitelstva. A protože funkce starosty a místostarosty jsou podle zákona o obcích vázány právě na členství v zastupitelstvu, zanikly tím i jejich funkce starosty a místostarosty.

Náhrada škody je samostatná otázka

Je důležité dodat, že soud v tomto řízení nerozhodoval o tom, zda mají odsouzení obci škodu nahradit. Pravomocně tedy existuje rozhodnutí o vině a trestu. Samotné vymáhání peněz je ale samostatná otázka.

Zastupitelstvo vymáhání škody neodsouhlasilo

Právě vymáhání škody bylo tématem prosincového zasedání zastupitelstva. Zastupitelé tehdy řešili, zda se obec jako poškozená připojí k vymáhání škody po tehdejším starostovi a místostarostovi. Usnesení však přijato nebylo.

Pro jeho schválení bylo potřeba pět hlasů z celkových devíti členů zastupitelstva. Kvůli nepřítomnosti části zastupitelů a zdržením se z důvodu střetu zájmů nebylo možné potřebné většiny dosáhnout, přestože všichni přítomní zastupitelé hlasovali pro vymáhání způsobené škody.

Podle zákona o obcích bylo zároveň povinností zastupitelů podat výše uvedené trestní oznámení. Zákon jim ukládá nakládat s obecním majetkem, tedy i s obecními penězi, s péčí řádného hospodáře. Jinými slovy: obecní peníze jsou peníze všech občanů a zastupitelé s nimi musí zacházet odpovědně.

Trestní řízení, které vede k určení viníka způsobené škody, je důležité také proto, aby si obec udržela postavení důvěryhodného subjektu například vůči poskytovatelům dotací. V kauze dětské skupiny totiž nejde pouze o škodu přes 2,5 milionu korun a další statisícové náklady na právní služby spojené s vymáháním škody. Jde také o více než 13 milionů korun z dotace, která obci dosud nebyla vyplacena. Podání žaloby bylo jedinou možností, jak si obec mohla udržet šanci tyto peníze získat.

Pro občany, kteří kauzu nesledovali od začátku, je hlavní sdělení jednoduché: obec zaplatila téměř celou cenu díla, přestože podle soudu část prací nebyla v době fakturace hotová. Firma následně nebyla schopna stavbu dokončit ani vrátit peníze. Za tento postup byli tehdejší starosta a místostarosta pravomocně odsouzeni. Samostatně však zůstává otázka, zda a jakým způsobem bude obec vzniklou škodu vymáhat.

Na závěr považujeme za správné dodat, že tento případ neruší vše dobré, co se v obci v minulých letech podařilo. Bývalému starostovi i bývalému místostarostovi patří poděkování za práci, čas a energii, kterou věnovali rozvoji Církvice, Jakuba a Netřebi. Dětské skupině přejeme bezproblémový chod a co nejvíce spokojených dětí.

Zároveň je ale důležité, aby občané znali závěry soudu. Ten potvrdil, že vedení obce je povinno nakládat s veřejnými prostředky odpovědně, transparentně a s plným vědomím dopadů na obec.

The post Kauza výstavby dětské skupiny v Církvici: co říká pravomocné rozhodnutí soudu first appeared on ProCírkvice z. s..

Změny ve vedení obce vyvolalo rozhodnutí soudu, na jehož základě museli ke konci března na své veřejné funkce rezignovat dosavadní starosta pan Volenec a místostarosta pan Uhlíř. Tato událost si vyžádala nejen novou volbu vedení, ale také doplnění samotného zastupitelského sboru.

Hlavním bodem programu zasedání byla volba nových představitelů obce. Starostou Církvice byl zvolen Petr Dušek, kterého ve funkci místostarosty doplní Jiří Volenec ml.

Významnou informací pro občany je fakt, že oba zvolení zástupci budou své funkce vykonávat jako neuvolnění. To v praxi znamená, že vedení obce se budou věnovat při svém stávajícím civilním zaměstnání.

Aby bylo zastupitelstvo akceschopné a plnohodnotně obsazené, došlo také k doplnění dvou uvolněných mandátů. Novými členy zastupitelstva se stali:

• paní Alena Kostincová
• pan Josef Kurka

Oba noví zastupitelé složili zákonem předepsaný slib a jsou připraveni podílet se na rozvoji obce

Přejeme novému starostovi, místostarostovi i novým zastupitelům mnoho štěstí, pevné nervy a především hodně správných rozhodnutí ve prospěch naší obce.

The post Veřejné zasedání obce z 9.4.2026 – Volba nového starosty first appeared on ProCírkvice z. s..

The post Zasedání zastupitelstva obce z 18.3.2026 first appeared on ProCírkvice z. s..

Pro nás, místní, to znamená jediné: připravit se na dvě divoká léta a následně na úplně novou éru letectva. Co přesně se za ploty letiště chystá a proč se o tom mluví jako o „tichu, které bude hlučné“?

Proč stará dráha musí pryč?

Možná si říkáte: „Vždyť Gripeny létají bez problémů, proč to bourat?“ Odpověď je ve váze. Zatímco náš současný Gripen váží i s výzbrojí kolem 14 tun, nová americká stíhačka F-35 je „tesařík“ s váhou přes 30 tun

Kdyby takový kolos sedl na současnou dráhu, která pamatuje studenou válku, rozdrtil by ji (dobře, to jsme trochu přehnali – nicméně postupně by se do dráhy vyjeli koleje, které tak dobře známe z českých silnic – a to není žádoucí). Podloží je nestabilní a beton už má to nejlepší za sebou. Rekonstrukce za 5,33 miliardy korun není jen o novém asfaltu. Je to kompletní „vykuchání“ letiště, stavba nových hangárů a supertajných center pro plánování misí, která připomínají spíše trezory než kanceláře.

Stěhování národů (a stíhaček) do Pardubic

Než se kopne do země, musí letadla pryč. V rámci operace, které vojáci říkají „Exil“, se celá čáslavská letka – 14 Gripenů stěhuje k sousedům do Pardubic a 16 bitevníků L-159 do Náměště nad Oslavou.

Pro Církvici to znamená, že zhruba od konce března 2026 ustane běžný letecký hluk. Ale neradujte se předčasně. Ticho na nebi vystřídá ruch na silnicích. Bourání staré dráhy znamená statisíce tun betonu, který se musí nadrtit a odvézt nebo znovu použít. I když hlavní nápor ponesou Chotusice a hlavní tahy na Čáslav, zvýšenou prašnost a pohyb těžké techniky pocítíme v celém regionu.

Zásadní téma – hluk

To je otázka, která na besedách v hospodě rezonuje nejvíc: Bude to hlučnější?

Upřímně? Ano, ale jinak. Gripen má vysoký, ostrý zvuk. Nová F-35 má motor s obrovským tahem, který vydává spíše hluboké, dunivé burácení. Církvice leží v tzv. druhém ochranném pásmu. S příchodem nových strojů se budou přepisovat hlukové mapy. Starostové okolních obcí se právem obávají, že nová hluková pásma (OPHL) mohou být širší, což by mohlo zkomplikovat výstavbu nových domů a ovlivnit ceny pozemků. Další zásadní změnou bude to, že s příchodem F-35 se omezí tzv. displej cvičení – druh cvičení, kdy letadlo prolétává v nízké výšce nad zemí, což samozřejmě hladinu hluku dost významě ovlivňuje a v případě nových letounu to pro nás bude spíš úleva. Dle informací, které máme budou tréninkové vzlety rozděleny na dva hlavní časy – 9:40 a 15:00. V obou případech vzlítne 12 letadel najednou.

Důležité je také abychom si uvědomili, že extrémní hluk trvá jen chvíli během startu s přídavným spalováním. Při přistání nebo běžném průletu je F-35 sice hlučnější než Gripen, ale rozdíl už není tak drastický (cca o 5–15 dB více). A za určitých okolností dokáže být Gripen prakticky stejně hlučný jako F-35.

Armáda slibuje, že se bude snažit vycházet obcím vstříc, ale legislativa pro přímé finanční odškodnění za hluk je u nás složitá.

Kdy to vypukne?

Abychom se v tom neztratili, připravili jsme pro vás přehlednou časovou osu. Podívejte se, kdy odletí poslední Gripen a kdy poprvé uslyšíme motor F-35.

Pro lepší představu jsme pro vás připravili ještě jedno rychlé vizuální srovnání. F-35 je technologický zázrak, ale je to také pořádný cvalík.

Informace do článků jsme čerpali z mnoha zdrojů a snažili se je převést do čitelné podoby i lidem, kteří se v letadlech nevyznají. Pokud byste našli nějakou nepřesnost, dejte nám prosím vědět buď na FB do zpráv a nebo na email: info@procirkvice.cz

The post Modernizace letiště v Čáslavi – Co nás čeká? first appeared on ProCírkvice z. s..

Zastupitelstvo obce schválilo rozpočet na rok 2026. Připravili jsme pro vás přehlednou vizualizaci, abyste nemuseli číst složité tabulky. Z dat vyplývá, že obec letos plánuje hospodařit se schodkem 2,5 milionu a celkovými výdaji ve výši 40 milionů Kč.

Zde jsou 3 hlavní body, které z nového rozpočtu vyčtete:

1. Výrazná investice do silnic a dopravy Rozpočet ukazuje velký důraz na infrastrukturu. Zatímco v roce 2025 stály opravy a údržba komunikací necelých 1,8 milionu Kč, pro rok 2026 vyčlenila radnice na silnice a dopravní obslužnost přes 4,3 milionu Kč. Plánují se tedy rozsáhlejší opravy a údržba než v loňském roce. Významná je v tomto roce i investice do budovy obecního úřadu, kde se počítá s částkou 9 milionu.

2. Školství zůstává prioritou Největší část provozních výdajů obce směřuje do vzdělávání. Na provoz Mateřské školy a Základní školy je v rozpočtu pamatováno částkou téměř 9 milionů Kč. Jen rozpočet pro Mateřskou školu byl navýšen o více než milion korun oproti loňskému roku, což má zajistit kvalitní zázemí pro místní děti. Navíc velkou část nákladů za nepedagogické zaměstnance zaplatí stát.

3. Obec sáhne do úspor, aby mohla investovat V grafech si můžete všimnout, že plánované výdaje (40 mil. Kč) převyšují příjmy (37,5 mil. Kč). Obec plánuje využít finanční rezervy a úspory z minulých let, aby mohla realizovat naplánované investice do rozvoje obce.

The post Rozpočet 2026 – vizualizace first appeared on ProCírkvice z. s..

Začátek roku patřil souboji mozků. Lednové finále soutěže Církvický znalec ovládl Jiří Vokál, kterého na stupních vítězů doplnili Michal Kopřiva a Pavel Procházka. Společenský tep obce zrychlil na jaře, kdy třetí ročník Proutkování v hostinci Na Velké přilákal rekordní počet rodin.

Skutečným překvapením sezóny se však stal květen a premiérový ročník Církvického sekáče. Soutěž v ručním sečení trávy kosou ukázala, že stará řemesla mají v obci stále své místo. Historicky prvním „králem sekáčů“se stal Lukáš Pažičan. Pozadu nezůstaly ani ženy, kde porota udělila sdílené první místo trojici Jitka Málková, Zdena Petříková a Romana Nevolová.

To jsou pouze kulturní organizované spolkem ProCírkvice. Další podstatnou část kulturního kalendáře v naší obci vyplňuje aktivita lidí, kteří nejsou tolik vidět, ale bez kterých by to u nás nešlo. Klobouk dolů před našimi učiteli ve škole i školce, hasiči, fotbalisty, sportovci a všemi z kulturní komise na obci. Obrovské poděkování také patří do hostince Na Velké a Na Špýcharu. Právě tam se totiž podstatná část všech těchto událostí odehrává a bez jejich zázemí a aktivity by to nebylo ono. Je vážně super, že je v Církvici pořád co dělat a že se tu pořádají všemožné akce jak pro děti, tak pro dospělé. Patří vám všem velké díky za to, že do toho dáváte svůj čas a srdce – právě díky vám se tu žije o kousek líp.

Méně radostná témata ovládla veřejná zasedání zastupitelstva. V únoru vyplula na povrch závažná pochybení při stavbě budovy pro dětskou skupinu. Starosta Jiří Volenec a místostarosta Karel Uhlíř jsou trestně stíhaní za neoprávněné milionové platby firmě Apeza group za práce, které nebyly provedeny.

Obec čelí škodě přesahující 2,5 milionu korun, ale i vysokým nákladům na právní zastoupení. Aby se objekt dětské skupiny dostavěl, byla obec nucena doinvestovat chybějících cca 2 milionů korun z rozpočtu. Situaci komplikuje i riziko ztráty státní dotace ve výši přibližně 13 milionů korun z důvodu porušení smluvních podmínek ze strany obce. Přestože měly být prostředky vyplaceny již na podzim, k převodu dosud nedošlo. Obec tak nemůže splatit úvěr ve výší 10 milionů, který měl být dotací pokryt, což rozpočet stojí další statisíce korun na úrocích. Jelikož firma ze stavby odešla, šance na vymáhání prostředků je minimální.

Napětí vyvrcholilo na prosincovém zasedání, kde zastupitelé na žádost Policie ČR řešili, zda se obec jako poškozená připojí k vymáhání škody po starostovi a místostarostovi. Toto hlasování se nakonec proměnilo v pouhé divadlo pro veřejnost. Starosta měl tento bod z jednání stáhnout v zájmu transparentnosti, neboť při počtu přítomných zastupitelů je výsledek hlasování předem jasný.

Zákon totiž vyžaduje nadpoloviční většinu všech (tedy 5 z 9), nikoliv jen přítomných. Protože se starosta, místostarosta a jeden ze zastupitelů logicky zdrželi kvůli střetu zájmů a dva další členové chyběli, zbylí čtyři zastupitelé neměli šanci škodu odhlasovat. Starosta tak využil znalosti pravidel, aby celou věc elegantně „zablokoval“, zatímco formálně mohl tvrdit, že bod na program zařadil. Šlo tedy o procesní kličku, která znemožnila obci začít vymáhat peníze zpět.

Jediné pozitivum na celé záležitosti je, že dětská skupinka se po řadě odložení na jaře konečně otevřela a její služby začaly využívat první děti. Je skvělé mít v obci zařízení, kam můžete dát své ratolesti už od útlého věku.

Jako spolek také velmi vítáme, že se naše obec vydala cestou moderní a udržitelné soběstačnosti. Instalace fotovoltaiky na objektech školy a školky je krok správným směrem a těší nás, že další panely jsou v plánu také na úpravně vody. Nyní bude klíčové se zaměřit na chytrou optimalizaci energetických toků. Považujeme za zásadní, aby byla výroba a spotřeba sladěna tak, aby se získaná energie využívala skutečně efektivně a obec z těchto technologií vytěžila maximum pro svůj rozpočet i životní prostředí.

Co náš čeká?

Nyní se však už pozornost obce obrací k nadcházejícím událostem a bohatému jarnímu programu. Doslova za dveřmi je tradiční Církvický znalec, který opět prověří naše znalosti o místě, kde žijeme. Na něj plynule naváže oblíbené Proutkování, které proběhne 21. března. Tato akce, spojená s vítáním jara a lidovými tradicemi, je ideální příležitostí k sousedskému setkání a odpočinku v přírodě. Těšit se můžeme I na Církvického sekáče, ale tam je termín zatím nejasný.

Důležitým milníkem bude také 1. duben, kdy je naplánováno zahájení modernizace letiště. Tento projekt v následujícím období ukáže, jaký vliv bude mít technický rozvoj na každodenní chod naší obce. Vše pak na podzim završí komunální volby, v nichž si obyvatelé zvolí směřování obce pro další čtyři roky.

Přejme si, aby se naší obci v roce 2026 i v letech budoucích dobře dařilo, aby vzkvétala a zůstala příjemným místem pro život nás všech.

The post Rok 2025 v kostce first appeared on ProCírkvice z. s..

The post Veřejné zasedání obce Církvice ze 17.12.2025 first appeared on ProCírkvice z. s..