1.                  Jaký bude konkrétní dopad výstavby a provozu elektrárny na místní infrastrukturu a dopravu?

V rámci procesu výstavby dojde ke zvýšenému dopravnímu zatížení, zejména z důvodu návozu fotovoltaických panelů, kdy se jedná o objemný náklad, toto probíhá v řádu 1-2 měsíců v rámci cca 10-12 měsíční doby realizace. Vzhledem k tomu, že se jedná o objemný, avšak lehký náklad k poškození místních komunikací by nemělo dojít, pokud ano, budou na naše náklady opraveny do původního stavu. V případě znečištění silnice, dojde k jejímu uklizení na naše náklady.

2.                  Plánujete zaměstnat místní obyvatele během výstavby a provozu elektrárny? Pokud ano, v jakém rozsahu a na jaké pozice?

ČEZ, a.s. jako vlastník stavby, je dle zákona o veřejných zakázkách tzv. sektorovým zadavatelem, tedy samotný proces zajištění výstavby podléhá veřejnému výběrovému řízení, jehož výsledkem je realizační firma, která nainstaluje elektrárnu tzv. na klíč, a bude na této firmě, jaké subdodavatele si pro instalaci vybere. V rámci provozní fáze lze pak uvažovat o začlenění místních obyvatel například na sekání trávy nebo údržbu kompenzačních opatření. 

Prosím, pokud máte jiné konkrétní nápady, můžete nám je sdělit?

3.                  Existuje možnost instalace rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla v obci jako součást projektu?

Ano, nejjistější a nejrychlejší forma je podpora dobíjecí stanice z Nadace ČEZ. Druhou možností je pak začlenění do plánovací smlouvy, tím by však došlo ke snížení finančního plnění, což je pro obec nevýhodné. Poslední možností je instalace rychlonabíjecí stanice v rámci páteřní sítě, to ale podléhá posouzení lokality obce Církvice, jestli je pro začlenění do páteřní sítě vhodná. Tuto variantu nejsme schopni garantovat.

4.                  Je možné uzavřít s obcí smlouvu o přímém odběru energie (PPA)? Pokud ano, jaké výhody by to pro obec mělo?

Pokud by obec o takovou smlouvu stála, rádi s obcí uzavřeme dlouhodobý kontrakt na odběr elektrické energie formou PPA na 10 – 15 let. Co se týče výhod, ty jsou v dlouhodobém zajištění fixní ceny elektrické energie. Nutno ale upozornit, že bude potřeba na tuto skutečnost upozornit stávajícího dodavatele elektrické energie

–          Pokud má Vaše obec o PPA smlouvu zájem, jsme připraveni společně s Vám připravit návrh a vést cenové jednání.

5.                  Jakým způsobem plánujete komunikovat s obcí a jejími obyvateli během výstavby a provozu elektrárny?

V rámci přípravy dokumentace pro povolení záměru lze obec podrobněji seznámit s plánovanými kompenzačními opatřeními pro zmírnění vlivu výstavby na životní prostředí. Jsme připraveni seznámit obec např. na veřejném jednání zastupitelstva, a následně v pravidelném rytmu či dle přání zastupitelstva obce informovat o vývoji stavu projektu a jeho výstavbě. Obec bude také účastníkem stavebního řízení, tedy bude mít o probíhajícím řízení přehled. Po vysoutěžení dodavatele elektrárny bude samozřejmě zastupitelstvo obce seznámeno s plánovaným harmonogramem výstavby a předpokládaným termínem uvedení do provozu.

 6.            Budete poskytovat finanční příspěvky nebo jiné kompenzace obci za využívání místní infrastruktury a za případné dopady na kvalitu života obyvatel?

Samozřejmě. K místním komunitám vždy uplatňujeme princip, že zohledňujeme svoji přítomnost svým zapojením do života a chodu obce. Jak bylo prezentováno na zasedání zastupitelstva obce, plánujeme obec podpořit formou finančního plnění v rámci plánovací smlouvy, dále pak lze podpořit projekty formou Nadace ČEZ.

  7.            Jaká konkrétní bezpečnostní opatření budou zavedena k zajištění bezpečného provozu elektrárny a jaká bude spolupráce s místními záchrannými složkami?

Samotná FVE splňuje veškeré zákonem dané požadavky na zajištění bezpečného provozu, ať už co se týče požární bezpečnosti nebo veškerých opatření pro zabránění úrazu zásahu elektrickým proudem. Toto vše je řešeno již na úrovni Stavebního řízení, jehož bude obec součástí a lze tak nahlédnout do příslušné dokumentace. Případně lze po dokončení realizace umožnit místním záchranným složkám návštěvu FVE, pro seznámení s reálnou skutečností, včetně např. místnímu sboru dobrovolných hasičů.

   8.            Plánujete podpořit místní komunitní projekty, kulturní akce nebo jiné iniciativy v obci? Jak konkrétně?

Jak bylo prezentováno na zasedání zastupitelstva obce, obec plánujeme podpořit formou plnění v rámci plánovací smlouvy, dále pak lze podpořit projekty formou Nadace ČEZ, případně v rámci tzv. Reklamního partnerství, kdy se staneme mediálním partnerem obce v rámci obcí pořádaných kulturních akcí. Pokud o to bude obec stát, jsme připraveni na takových projektech spolupracovat.

   9.         Budou v rámci projektu využity technologie nebo řešení, které by mohly přímo přinést prospěch obci, například sdílené energetické systémy nebo komunitní bateriové úložiště?

Tuto možnost zkoumáme na jednom z pilotních projektů v rámci Středočeského kraje, kde uvažujeme o nasdílení části výroby pro potřeby obecního objektu. Nicméně je nutno si uvědomit, že to klade nároky i na další účastníky energetické komunity. Tedy v současné době Vám nejsme seriózně schopni garantovat, že finální stav bude v tomto ohledu pozitivní, protože může vést ke zvýšení celkové konečné ceny elektrické energie, a to z toho důvodu, že FVE nepokryje ideálně diagram spotřeby a zbylá elektrická energie se musí dokoupit na trhu, což může být nákladné.

Pokud máte s podobnými projekty již nějaké zkušenosti, rádi si je poslechneme a jsme připraveni diskutovat rozvoj této oblasti se všemi možnostmi.

10.         Jaké jsou vaše zkušenosti s podobnými projekty v jiných obcích a jaké přínosy z toho tyto obce měly?

Na základě našich zkušeností máme dobré výsledky přijatelnosti projektů, a to z toho důvodu, že obcím dáváme možnost začlenění do návrhu kompenzačních opatření pro zmírnění vlivu FVE na obec jako takovou. Dalším přínosem může být finanční plnění v rámci plánovací smlouvy, případně projekty podpořené Nadací ČEZ.

 11.         Jak bude projekt financován? Budete na něj čerpat dotaci a pokud ano tak jaké % nákladů dotace pokryje?

Předpokládáme investiční podporu v rámci Modernizačního fondu v rámci probíhající výzvy. Vzhledem k tomu, že tato aukce ještě nebyla uzavřena a stále je otevřena pro podávání nabídek. Projekt tedy stále nemá ani přislíbeno poskytnutí dotačních prostředků. Její maximální výše je dána jak omezením výše podpory v právě otevřené výzvě Modernizačního fondu RES+ 2/2024, tak následně výsledkem soutěže/aukce o poskytnutí podporu mezi jednotlivými projekty. Zbytek investice bude pokryt z vlastních zdrojů společnosti ČEZ, a.s.

The post Nabíjecí stanice a zaměstnání pro místní? ČEZ objasňuje plány first appeared on ProCírkvice z. s..

Proto jsme se na základě informací z prezentace a dotazů, které jsme při prezentaci na veřejném zasedání položili rozhodli provést vlastní finanční analýzu ( najdete ji na konci tohoto článku ), která přinesla jiné závěry. ČEZ nám tyto finanční ukazatele sdělit odmítl. Elektrárna by během svého provozu měla generovat přibližně 312 milionů korun čistého zisku. Toto číslo jasně ukazuje, že jednorázový příspěvek ve výši 1,3 milionu korun, který ČEZ obci nabízí, je zcela nedostatečný vzhledem k dlouhodobým dopadům projektu na naši obec.

Elektrárna zahrnuje složitý systém 14,5 tisíce solárních panelů, kilometry kabelů, tisíce konektorů a elektroniky, což s sebou nese technická rizika, i když jsou tyto technologie dnes vysoce bezpečné. Riziko požáru nebo jiné havárie, ačkoliv malé, stále existuje. Nejbližší domy jsou od elektrárny vzdáleny jen několik stovek metrů a právě proto je klíčové zajistit, aby místní jednotky dobrovolných hasičů byly dostatečně vybavené a připravené zasáhnout, pokud by došlo k nouzové situaci.

Dobrovolní hasiči jsou nedílnou součástí naší obce a poskytují neocenitelnou pomoc v krizových situacích. S tak velkým a dlouhodobým projektem, jako je tato elektrárna, by měli mít k dispozici nejlepší vybavení a školení, aby byli schopni čelit možným výzvám. Část pravidelného příspěvků od ČEZ, který navrhujeme by tedy měl být věnován na podporu a modernizaci místních hasičských jednotek v obcích Jakub a Církvice.

Zároveň nesmíme zapomínat na děti, které tu s tímto projektem budou žít nejdéle. Je naší povinností zajistit, že prostředky z tohoto projektu budou využity také pro jejich prospěch. Část peněz by měla být investována do oprav a budování dětských hřišť, sportovních zařízení a dalších prvků pro volnočasové využití. Tím bychom přispěli ke zdravému a aktivnímu rozvoji našich dětí, které budou s touto elektrárnou sdílet prostor po mnoho let.

Na základě těchto úvah se domníváme, že by bylo rozumné po společnosti ČEZ požadovat následující:

         1.     Jednorázový příspěvek ve výši 1,3 milionu korun, jak bylo původně navrženo.

         2.     Pravidelný roční příspěvek ve výši 500 000 Kč, indexovaný o inflaci, po celou dobu provozu elektrárny. Tato částka by byla každý rok rozdělena mezi místní dobrovolné hasiče a na opravu + rozvoj dětských hřišť a dalších volnočasových zařízení a služeb v obci.

         3.     Zajištění dlouhodobé smlouvy o dodávce obnovitelné energie za pevnou cenu (PPA smlouva), která by zajistila stabilní ceny pro obec.

         4.     Vybudování Fast Charge nabíjecí stanice pro elektromobily, čímž by se podpořila udržitelná mobilita a moderní infrastruktura v obci.

Tento projekt výrazně zasáhne naši obec na mnoho let dopředu, a proto je důležité, aby z něj naše obec měla dlouhodobé výhody. Bezpečnost, podpora místních jednotek dobrovolných hasičů a investice do dětí, které s tímto projektem budou žít nejdéle, by měly být prioritou. Věříme, že bychom měli vyjednat podmínky, které zajistí nejen finanční podporu, ale i bezpečnost a zázemí pro naši obec.

Tento náš návrh zašleme současně i zastupitelům obce.

Finanční analýza solární elektrárny o výkonu 6,5 MWp 

Tato finanční analýza se zaměřuje na výstavbu, provoz a výnosnost solární elektrárny o výkonu 6,5 MWp (6 500 kWp) ve středních Čechách. Zohledňuje náklady na výstavbu, provoz, údržbu, odepisování investic a očekávané výnosy za období 30 let.

1. Předpoklady pro výpočet:

– Instalovaný výkon elektrárny: 6,5 MWp (6 500 kWp).

– Roční výroba elektřiny: Odhadem mezi 6 175 000 kWh a 7 150 000 kWh, při průměrném faktoru 6 500 000 kWh/rok.

– Poměr pro přímou spotřebu a prodej na spotovém trhu: 70 % pro přímou spotřebu, 30 % pro prodej na spotovém trhu.

– Cena elektřiny pro koncového uživatele: 3,5 Kč/kWh.

– Cena elektřiny na spotovém trhu: 2,5 Kč/kWh.

2. Výpočet ročního výnosu:

a) Přímá spotřeba:

– Roční výroba pro přímou spotřebu: 70 % z 6 500 000 kWh = 4 550 000 kWh.

– Výnos z přímé spotřeby: 4 550 000 kWh × 3,5 Kč/kWh = 15 925 000 Kč.

b) Prodej na spotovém trhu:

– Roční výroba pro spotový trh: 30 % z 6 500 000 kWh = 1 950 000 kWh.

– Výnos ze spotového trhu: 1 950 000 kWh × 2,5 Kč/kWh = 4 875 000 Kč.

Celkový roční výnos:

– 15 925 000 Kč (přímá spotřeba) + 4 875 000 Kč (spotový trh) = 20 800 000 Kč.

3. Náklady na vybudování elektrárny:

– Odhad nákladů na výstavbu: Ceny za instalaci solární elektrárny na utility scale v ČR se pohybují mezi 25 000 až 35 000 Kč za instalovaný kWp.

– Pro elektrárnu o výkonu 6,5 MWp tedy celkové náklady na výstavbu činí:

  – 195 000 000 Kč (průměrná cena mezi 162 500 000 a 227 500 000 Kč).

4. Náklady na roční údržbu:

Roční náklady na údržbu solární elektrárny se běžně pohybují mezi 1–3 % z investičních nákladů.

– Odhad nákladů na údržbu: 1–3 % z 195 000 000 Kč = 3 900 000 Kč ročně (průměrný odhad).

5. Odepisování nákladů na vybudování:

– Doba odepisování: 7 let (lineárně).

– Roční odpisy: 195 000 000 Kč / 7 let =  27 857 143 Kč ročně.

6. Výpočet čistého ročního zisku:

a) Prvních 7 let (s odepisováním):

– Roční výnos: 20 800 000 Kč.

– Roční náklady na údržbu: 3 900 000 Kč.

– Roční odpisy: 27 857 143 Kč.

Čistý zisk během prvních 7 let:

– Čistý zisk = Roční výnos – Údržba – Odpisy.

– Čistý zisk = 20 800 000 Kč – 3 900 000 Kč – 27 857 143 Kč = -10 957 143 Kč (ztráta ročně).

b) Dalších 23 let (bez odepisování):

Po ukončení odpisování (po 7 letech) se odpisy přestanou počítat a zůstanou jen provozní náklady (údržba).

Čistý zisk po 7 letech:

– Čistý zisk = Roční výnos – Údržba.

– Čistý zisk = 20 800 000 Kč – 3 900 000 Kč = 16 900 000 Kč ročně.

7. Celkový čistý zisk za 30 let:

a) Prvních 7 let:

– Čistý zisk = -10 957 143 Kč/rok.

– Celková ztráta za prvních 7 let: -10 957 143 Kč × 7 let = -76 700 001 Kč.

b) Dalších 23 let:

– Čistý zisk = 16 900 000 Kč/rok.

– Celkový zisk za dalších 23 let: 16 900 000 Kč × 23 let = 388 700 000 Kč.

c) Celkový čistý zisk za 30 let:

– Celkový čistý zisk = -76 700 001 Kč (prvních 7 let) + 388 700 000 Kč (dalších 23 let) = 312 000 000 Kč.

Závěr:

Za celou životnost solární elektrárny (30 let) bude čistý zisk činit přibližně 312 000 000 Kč, přičemž prvních 7 let by elektrárna generovala ztrátu kvůli odepisování investičních nákladů. Po ukončení odepisování by elektrárna vykazovala roční zisk přibližně 16 900 000 Kč.

Investice se tak plně vrátí přibližně za 11,5 let, a během následujících let bude elektrárna generovat pozitivní čistý zisk.

Předpoklad 10% chyby: Každou hodnotu v analýze můžeme rozšířit o intervaly s ohledem na možnou odchylku. To znamená, že všechny odhady nákladů a spotřeby zdrojů mohou také variantu, kdy mohou být o 10 % nižší nebo o 10 % vyšší.

The post 14 500 solárních panelů v Jakubu: Má obec vyjednat lepší podmínky? first appeared on ProCírkvice z. s..