Návrat ke kose: Proč je anglický trávník vlastně zelená poušť?

Autorský komentář Petra Chovana, účastníka Církvického sekáče, který propojuje poznatky z odborných studií s osobním pohledem autora.

Většina z nás byla vychována v tom, že dokonalá zahrada vypadá jako golfové hřiště. Každý víkend nastartovat sekačku, oholit zelený koberec na tři centimetry, sebrat posekanou hmotu do plastového koše a odvézt ji pryč. Vypadá to čistě, uklizeně, „civilizovaně“. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, co tím zemi pod našima nohama vlastně děláme?

Pamatujete si ještě na dětství, kdy v trávě skákaly stovky lučních koníků, nad rozkvetlým kvítím létali motýli a tráva voněla životem? Kam to všechno zmizelo?

Zmizelo to v hlučných rotačních sekačkách a mulčovačích. Když totiž vjedete do vysoké trávy se strojem, chová se jako obří mixér. Hmyz, housenky, včely i drobní živočichové nemají šanci – podtlak je nasaje pod rotující nože a rozmetá na kousky. A ti, co přežijí, přijdou během vteřiny o domov i potravu. Zbyde jen sterilní zelená poušť.

Abychom pochopili, jak hluboký smysl má nechat trávu vyrůst, musíme se podívat na biologickou podstatu života. Všechny organismy na naší planetě můžeme rozdělit do dvou základních skupin podle toho, jakým způsobem získávají energii pro své buňky:

Autotrofní organismy (Samoživitelé) – Tráva a rostliny
Slovo autotrofní pochází z řečtiny a doslova znamená „sám se živící“. Patří sem právě tráva, stromy a veškerá zelená flóra. Tyto organismy jsou naprostým zázrakem přírody. K životu nepotřebují nikoho jiného – nepotřebují nikoho lovit ani požírat. Stačí jim čistá energie hvězd (sluneční záření), voda a oxid uhličitý ze vzduchu. Pomocí fotosyntézy dokážou anorganickou hmotu přetvořit na organické cukry.
A nezůstává jen u nich. Rostliny jsou geniální chemické laboratoře: syntetizují také veškeré esenciální aminokyseliny (bílkoviny), komplexní tuky a klíčové vitamíny. Tedy látky, které my, heterotrofové, nutně potřebujeme k životu, ale naše buňky si je samy vyrobit nedokážou. Tráva, obecně rostliny tak ze Slunce a země nečerpá jen čisté palivo, ale staví kompletní balíček pro vznik a udržení živočišného těla. Jsou to jediní skuteční výrobci..

Heterotrofní organismy (Cizoživitelé) – Hmyz, savci a my, lidé
Slovo heterotrofní znamená „živící se jinými“. My, lidé, stejně jako krávy, kobylky ve vysoké trávě nebo lvi, jsme čistí konzumenti. Naše buňky neumí pochytat sluneční paprsky a vyrobit z nich energii. Jsme plně závislí na tom, co vyrobili samoživitelé. Musíme organickou hmotu sníst nejen pro doplnění energie ale i pro materialní potřebu esenciálních sloučenin pro množení/dělení vlastních buněk a stavbu těl.

Všechno živé na téhle planetě je doslova ukováno z hvězdného prachu a závislé na energii z vesmíru. Bez našeho Slunce by tu nebyl život. A co je tím nejmasivnějším, nejefektivnějším solárním panelem, který tuto vesmírnou energii dokáže zachytit a přetavit v biologický život? Je to právě obyčejná tráva a divoké kvítí.

Když necháte trávu vyrůst, vykvést a vyprodukovat semena, dovolíte jí splnit její biologické poslání. Stává se z ní obří akumulátor čisté sluneční energie. Tento akumulátor pak krmí tisíce druhů hmyzu, ti krmí ptáky, a celý ten nádherný, přirozený řetězec života funguje na plné obrátky. Když trávu nenecháme ani nadechnout a sekáme ji hned u země, tenhle tok energie zkrátka vypneme.

Zkuste změnu: Stačí jednou za rok
Nemusíte hned vyhazovat sekačku. Zkuste ale změnit myšlení. Vyčleňte kousek své zahrady, kde necháte přírodu volně dýchat. Nechte trávu vyrůst do plné krásy, nechte ji vykvést pro včely a motýly, nechte ji shodit semena pro další rok.

A pak, až nastane ten správný čas, vezměte do ruky kosu. Naučte se ji naklepat, chytit ten správný grif a posekat louku postaru, s úctou a v tichu. Zjistíte, že vaše zahrada najednou neožila jen hmyzem a barvami, ale že jste v ní ožili i vy sami. Protože tráva není nepřítel, kterého musíme neustále krotit – je to dar, který nás spojuje se zemí i s hvězdami nad námi, přísahám.